Novinky
Novinky
4.2.2011 11:24
Do sekce canisterapie je vložen nový velice kvalitní odborný článek o oboru jako takovém. Nezapomeňte, že podle autorského zákona je pouze na čtení:-)
26.8.2010 15:52
A na druhou stranu hlásíme, že jsou do výcviku zařazeni noví psi, takže kdo uvažujete o novém členu rodiny, neváhejte nás kontaktovat nejlépe e-mailem též!
11.4.2010 15:34
Konečně vloženo se zpožděním další video. Pokud Vás zajímá, jak vypadá kompletní program hiporehabilitace v podání U rozcestí, naleznete ho v článku Hledání ztracených vánoc!
1.10.2009 14:30
U rozcestí se přestěhovalo! Nová adresa: 54442 Choustníkovo Hradiště 114.
24.11.2008 20:54
Blíží se předání docvičené feny FCR Ayashee, dne 4.12.08 v Polici nad Metují. Srdečně Vás na něj zveme!
Náhodný obrázek
kuk!
Nové články
22.04.10 21:50
Zlatá...
Přihláška: Tímto se závazně přihlašuji/jeme na víkendový pobyt pro rodiny s dětmi...
18.03.10 13:12
Hana Grundmannová
Univerzita Hradec Králové - pedagogická fakulta učitelství pro 1.stupeň ZŠ + státní zkouška ze...
19.12.08 12:46
Putování se skřítkem...
Muzikoreportáž z MC MaMiNa: ... pozor, už je slabounce slyšet z dálky - zní trochu jako...
25.10.08 00:01
Co se vlastně skrývá...
Psi jsou předáváni klientům darem. Jsou plně hrazeni Vašimi sponzorskými příspěvky. Než je pes...
24.10.08 21:08
Ayashee Sunny Grimm
Ayashee Sunny Grimm byla slavnostně předána ve čtvrtek 4.12. od 14.30hod v Kolárově divadle v...
» U rozcestí » Canisterapie » Testování povah psů » Testování u Svopapu

Testování u Svopapu

Druhá místnost - reakce na ležící osobu s piškotem v ústech
Na podzim jsme se se třemi našimi holkami zúčastnili testování povah psů u společnosti Svopap. Jelikož se blíží jarní kolo testů a někdo z Vás možná uvažuje o účasti, pokusím se rovzpomenout a napsat krátké popovídání...

Na testy jsem vyrazila se svým mužem a třemi slečnami flat coated retriever, které se připravují na canisterapeutickou dráhu - s Adélkou, Bizzynkou a Ájou. Jelikož jsem se testů s jinými psy u společnosti Svopap již účastnila, teoreticky jsem měla potuchy, do čeho jdeme, ač to moji nervozitu nijak nesnížilo:-)

Testování probíhalo v Integračním centru Zahrada v Praze na Žižkově.
Na začátku jsme samozřejmě absolvovali přejímku psů, kde paní veterinářka překontrolovala očkovací průkazy a testování mohlo začít.

Pejsci vyráželi po jednom a "okruh" v zařízení, během kterého ho sledovalo a trápilo:-) několik výcvikářů, převlečených za klienty zařízení - vozíčkáře, osoby o berlích, apod... Průvodkyní byla jako každý rok příjemná společnost paní Tiché, jejíž jméno je jistě známé většině kynologické veřejnosti.

Na začátku proběhlo rychlé seznámení. Paní Tichá mi podala ruku a na Adélku najel nadšeně "vozíčkář", chytil jí za hlavu a začal se s ní mazlit, což zakončil krátkým "bafnutím" - lekla jsem se pouze já, ale za to pořádně:-)

Než se člověk stihl rozkoukat, nastoupili jsme s vozíčkářem do malého výtahu, Adélka se vtěsnala kamsi do rohu k vozíku a vyjeli jsme o patro výš, kde již čekala paní Tichá. Převzala si psa a sešli jsme ze schodů dolů. Adélku si sama vedla a sledovala, jak se chová. Doufala jsem, že se ze schodů neskutálí:-)

Poté následovala exkurze v jednotlivých místnostech, které navazovaly na dlouhou chodbu pod schody.

V první nás čekala smršť tamburín, kostek a dalších hraček a nástrojů, vydávajích pořádný rámus, které padaly ze stolu či kousek od nás. Adélka se profesionálně vyhýbala a nijak ji nerozhodila ani záležitost, že se během pár vteřin houpala v náručí další rozhodčí, která seděla u stolu a statečně vzpírala každého psa znovu a znovu na svůj klín, kde ho náležitě pomazlila a pomačkala.

Rychlý přesun do další místosti, kde nás vítá vozíčkář s prádelním košem plným hraček. Náhle mu koš "omylem" vylétne z náručí směrem k Adélce, kolem které se během vteřiny sypají hračky...
Vedle leží na matraci na zemi statečná slečna s piškotem v ústech a nabádá mě, abych Adélku nechala na volném vodítku děla, co se jí zlíbí - za následující "vycucnutí" piškotu z jejích úst tedy nenesu žádnou zodpovědnost, nechává slečnu, aby si utřela oslintaný obličej :-) 
Přecházíme do vedlejšího rohu místnosti. Tam na nás čeká již známý pán na vozíku, který Adélku opět s podivným:-) zvukovým doprovodem pomazlí, potahá za hlavu a odcházíme.

Na konec nás čeká nejtěžší část zkoušek. Přecházíme s paní Tichou, která každý tým doprovází, do nitra zařízení. Jdeme pár vteřin suterénem, míjíme bazén, všude se line vůně desinfekce a vody, a vcházíme do tělocvičny.
Tady mě čeká krátký šok, protože než se stihnu rozkoukat, lítají kolem nás velké skákací míče, občas dopadne nějaká nějaká PET flaška plná kamínků vedle mě či psa.... Adélka se nenuceně vyhýbá a nijak jí situace nevyvede z míry, ani když se k nám s vydatným halekáním dobelhá vcelku objemný pán o berlích. Chvíli na Adélku hrozí, poté do ní zlehka šťouchá berlí a nakonec vyzve skupinu, která sedí v tělocvičně na lavičkách,  aby jí najednou podrbala.

V šoku (tedy já, protože tohle byl celkem mazec:-) vyjdeme z tělocvičny. Na chodbě je krátké odložení psa v jakékoliv pozici a vracíme se zpět.
Zapomněla jsem se zmínit, že všude po chodbách postávají lidé a dívají se. Většinou jsou to ti, kteří čekají se svým psem až na ně přijde řada či jejich doprovody.

Vracíme se do chodby u výtahu, kde testování začalo a nastupuje další adept...

Po skončení testování se na chodbě shromáždí všichni zúčastnění a posuzující výcvikáři. Paní Tichá společně s celým posuzujícím týmem komentuje jednotlivé psy a předává osvědčení. Někdo prospěl, někdo prospěl s výhradou a někdo to může zkusit příště.

Záměrně jsem se v článku nesnažila popisovat, co měla jaká situace za cíl vyzkoušet nebo ukázat. Nejsem profesionální výcvikář a vím, že to není v mých silách posoudit. U všech tří psů si rozhodčí všimli tak jemných nuancní v jejich chování, které jsem sama nenaznamelala, ač s nimi "žiji"...

Jen připojuji krátké shrnutí svých zážitků - testy byly pro mě šok, byly opravdu náročné a celá situace nebyla extra příjemná. Někteří zúčastnění mohli namítnout, že tohle se v zařízení nikdy nestane a že se to tady "hrotilo". Ze zkušenosti vím, že to není pravda. Ve své nejbujnější fantazii bych nevymyslela věci, které se mi během let práce skutečně staly...

Během zkoušek je na všechny tyto situace místo a prostor. Není cílem podívat se, jak se pes rád mazlí. Je potřeba zjistit, co udělá, kdy se lekne, jak vyřeší situaci, když nepříjemný a děsivý stimul odezní. Pes má právo se bát, ale víme, co udělá potom?
Zde bylo místo a čas podívat se, jak se po úleku většina psů (pokud se tedy vůbec lekli:-) díky zuřivému mávání ocasu opět celá rozvlnila, ihned zapomněla, kdo je vyděsil a pokračovala dál v láskyplném interakci. Byla zde možnost si o svých psem popovídat, poradit se a vyslechnout si názor zkušených kynologů. Kdo s ním jak poté naložil, to se už nedozvíme:-)

Moji psi mě překvapili, chovali se jinak, než jsem čekala a než jakou jsem s nimi udělala doposud zkušenost.  Zážitky jsou třeba u mě promíchané tím, že jsem z každé akce "na nervy". Zapomněla jsem se zeptat, jestli mohu na psy během testů mluvit, což mě hrozně nabourávalo celou situaci (jsem ještě vyděšená z již celkem starého zážitku z OVVR - loveckého testování povahy, kde vydání jakékoliv hlásky či krátké gesto způsobovalo vypuknutí hysterického záchvatu u rozhodčího a ztrátu bodů). I tento fakt mě utvrdil v tom, že testování má smysl. Kvalitní nezávislé testování, na které dohlíží více zkušených psovodů a ze kterého si odnesete nejen zážitky, ale i zkušenost, která Vás obohatí.

Publikováno: 15.2.08 11:28 | Autor: Milada Macháčková | Kategorie: Testování povah psů
| Připojená galerie: Testování povah CT psů - SVOPAP | Diskuze k článku (3)