Novinky
Novinky
4.2.2011 11:24
Do sekce canisterapie je vložen nový velice kvalitní odborný článek o oboru jako takovém. Nezapomeňte, že podle autorského zákona je pouze na čtení:-)
26.8.2010 15:52
A na druhou stranu hlásíme, že jsou do výcviku zařazeni noví psi, takže kdo uvažujete o novém členu rodiny, neváhejte nás kontaktovat nejlépe e-mailem též!
11.4.2010 15:34
Konečně vloženo se zpožděním další video. Pokud Vás zajímá, jak vypadá kompletní program hiporehabilitace v podání U rozcestí, naleznete ho v článku Hledání ztracených vánoc!
1.10.2009 14:30
U rozcestí se přestěhovalo! Nová adresa: 54442 Choustníkovo Hradiště 114.
24.11.2008 20:54
Blíží se předání docvičené feny FCR Ayashee, dne 4.12.08 v Polici nad Metují. Srdečně Vás na něj zveme!
Náhodný obrázek
Vybíráme pejskovi blešky-granulky
Nové články
22.04.10 21:50
Zlatá...
Přihláška: Tímto se závazně přihlašuji/jeme na víkendový pobyt pro rodiny s dětmi...
18.03.10 13:12
Hana Grundmannová
Univerzita Hradec Králové - pedagogická fakulta učitelství pro 1.stupeň ZŠ + státní zkouška ze...
19.12.08 12:46
Putování se skřítkem...
Muzikoreportáž z MC MaMiNa: ... pozor, už je slabounce slyšet z dálky - zní trochu jako...
25.10.08 00:01
Co se vlastně skrývá...
Psi jsou předáváni klientům darem. Jsou plně hrazeni Vašimi sponzorskými příspěvky. Než je pes...
24.10.08 21:08
Ayashee Sunny Grimm
Ayashee Sunny Grimm byla slavnostně předána ve čtvrtek 4.12. od 14.30hod v Kolárově divadle v...
» U rozcestí » Vzdělávání » Speciální pedagogika » Srovnání vzdělávacích komunikačních programů sluchově postižených

Srovnání vzdělávacích komunikačních programů sluchově postižených

Pokud se začteme do literatury, která se zabývá problematikou vzdělávacích programů pro sluchově postižené nebo na ně alespoň naráží, zjistíme, že se po staletí střídaly názory na neslyšící a na jejich schopnosti a možnosti. V důsledku toho se měnily metody jejich vzdělávání. „Nemluvení“ činí neslyšící defektními a znakový jazyk jejich defektivitu prohlubuje, znakový jazyk neslyšící dokonce segreguje od společnosti.

Je jasné, že k základním lidským právům patří právo rozumět svému okolí. To ale čistě audio-orální komunikací (zvláště u menších dětí) nelze uskutečnit. Proto by dítě mělo mít možnost žít v takovém prostředí, kde se komunikuje tak, že ono tomu rozumí, tzn. v prostředí, kde se komunikuje ne audio-orálně (mluvenou češtinou), nýbrž vizuálně-motoricky (českým znakovým jazykem, popř. psanou češtinou – u těch, kteří už umějí číst).

Pro úplnost zbývá tedy dodat, že český mluvený jazyk a český znakový jazyk jsou dva zcela odlišné jazykové systémy. Zatímco první z nich je jazyk audio - orální, druhý je vizuálně - motorický. Tyto dva jazyky mezi sebou nejsou nijak příbuzné, přestože oba splňují základní podmínky přirozeného jazyka (historičnost, produktivnost, svébytnost, systémovost…). Český znakový jazyk je příbuzný s ostatními národními znakovými jazyky (z čehož vyplývá, že na světě se nepoužívá žádný jeden univerzální znakový jazyk!).

Znakovaná čeština (někdy též znakovaný český jazyk) není český znakový jazyk. Znakovaná čeština je umělý systém odvozený od mluveného jazyka, kdy se v podstatě k českým slovům přiřazují znakové ekvivalenty. Pokud si nahlas řekneme českou větu a pak ji postupně po slovech převedeme na znaky, máme před sebou znakovaný český jazyk, ne znakový jazyk jako takový.

Znakový jazyk, dorozumívací systém neslyšících, má jiná pravidla. Není to jenom řeč rukou, jak si mnozí myslí, ale "řeč celého těla". Ruce jsou samozřejmě nejdůležitější, ale pomáháme si výrazem obličeje, postavením těla, pohybem... Znakový jazyk je primárně určen k přenosu informace. I znakový jazyk má gramatiku, ale ta je schovaná někde jinde - je právě v tom pohybu, výrazu obličeje..

          Znakový jazyk má jiné pořadí znaků ve větě. Často se několik slov zkrátí do jednoho znaku. Z podobných důvodů se nepoužívají různé spojky a zájmena ("se", "že", "ani".. atd). Sice pro ně znaky existují, ale jenom "pro úplnost".

          Základním kamenem znakové řeči jsou tzv. pozice rukou. Je to jakýsi výsledný tvar celé ruky - její ohnutí, naklonění, způsob držení prstů. Pozic není mnoho (nejčastěji se používá asi 20) a jde o to, abyste jediným letmým pohledem na ruku poznali, v jaké pozici ruka je. Z jednotlivých pozic jsou složeny všechny znaky. Většinou tak, že ruka v nějaké pozici mírně mávne nějakým směrem. Když mávnete stejně, ale s jinou pozicí ruky, ukážete většinou úplně jiný znak.


            Při znakování je vždy jedna ruka "hlavní" a ta druhá "pomocná". Praváci mají většinou "hlavní" pravou ruku, leváci levou. Jakmile si jednu ruku vyberete jako hlavní, měli byste jí tak používat po celou dobu řeči. Když během řeči neustále měníte hlavní a pomocnou ruku, vašeho kolegu silně matete. Popis znaků je ve slovníku vždy uváděn z pozice praváka, tedy pravá se bere jako hlavní. Jste-li leváci, buď se všechno naučíte jako byste byli praváci, nebo si význam rukou prohodíte.

V zásadě existují tři základní vzdělávací systémy (metody) sluchově postižených:

 
  1. orální metoda 
     -           její charakteristikou je snaha, aby si dítě osvojilo a nacvičilo schopnost ovládnout mluvený český jazyk, který je podle některých autorů jejími zastánci považován za jediný mateřský jazyk neslyšících
 
  1. bilingvální přístup 
    -           klade důraz na fakt, že dítě bude žít ve dvou světech s odlišnými jazyky a ve dvou kulturách, jejíž principy by mělo znát, umět používat, ale zároveň si uvědomovat jejich odlišnosti. V bilingválním přístupu ke vzdělávání jsou oba jazyky – národní mluvený a národní znakový – považovány za rovnocenné. Vzdělávací předměty jsou vyučovány ve znakovém jazyce, akcentuje se však práce s textem v psaném národním jazyce.
 
  1. systém totální komunikace 
    -           tento termín bývá nejčastěji používán pro označení výuky ve znakované češtině (správně by měl být označován pojmem simultánní komunikace). Jeho původní průkopníci považovali totální komunikaci za filosofický směr ve vzdělávání neslyšících, který doporučuje pro ranou komunikaci s dítětem užít všechny dostupné komunikační techniky.


Zdroje:

Hudáková, Andrea: Co a proč by se měly učit neslyšící děti?, http://ucjtk.ff.cuni.cz/publikace/23-02/coaproc.htm 

Mgr. Červinková-Houšková, Kateřina: Svět neslyšících, http://www.kkvysociny.cz/sborniky/neslysici.htm

Publikováno: 23.2.08 15:47 | Autor: Milada Macháčková | Kategorie: Speciální pedagogika