Jak jsem byla na sýrařském kurzu

Kurz se měl konat v prostorách ozdravovny Radostín poblíž zámku Sychrov v Libereckém kraji. Vyrážela jsem trochu s obavami, protože jsem podprůměrný řidič s nulovými orientačními schopnostmi, což se bohužel potvrdilo:-)

Nalézt ozdravovnu bylo skoro nad moje síly, nebýt informace, které mi poskytl již v hluboké večerní tmě kolemjdoucí domorodec, který sledoval se zájmem moje hodinové bloudění po vesnici s 200 obyvateli. "Tady ale žádná ozdravovna není, bydlím tady už 30 let...", tak zněla jeho slova, která mě utvrdila v tom, že jsem určitě zase jela na špatný konec republiky do jiného Radostína...Poslední pokus byl zkusit ozdravovnu ve vedlejší vesnici, ke které mě navedl, a pak s nepořízenou domů. Byl to však pouze geografický chyták, protože do odzravovny Radostín se dalo opravdu dostat přes vedlejší vesnici a pak polní cestou zpět směrem k Radostínu až k branám cíle mé cesty.

První den jsem tedy slavila navigační vítězství. Po ubytování následovala večeře, popovídání s organizátorkami akce a přesun do malého sálku, kde jsem si dala z místní lednice jahodový termix a kávu s mlékem (na oslavu mého dnešního svátku:-) a zaposlouchala jsem se do první zajímavé přednášky o pracování masa a mléka. Na konci večera jsme se ještě dívali na zahraniční film o výrobě sýrů a kolem půlnoci jsem usínala v čistě povlečené ozdravovnické posteli...

Další den jsme pomáhali při výrobě měkkého a polotvrdého sýra a ochutnávali a sahali na jednotlivé meziprodukty. Hanka nám vyprávěla a vyprávěla, věnovala se všemu, co nás zajímalo a žádný dotaz nebyl nevhodný či hloupý. A že jich nebylo málo. Účastníci kurzu se svěřovali se svými zážitky z vlastní domácí výroby, radili se, proč něco doma nefunguje, hledali společné příčiny a mezi tím se okapával měkký sýr ve formičkách a polotvrdý se lisoval:-)

Po vydatném obědě následovalo překvapení, které ztělesňoval politický zástupce libereckého kraje v doprovodu regionální televize. Dva stateční z kurzu odpovídali na dotazy paní moderátorky a nakonec nám vzácná návštěva předala osvědčení o absolvování sýrařského kurzu. Zapomněla jsem zmínit skutečnost, že nás Hanka hned ráno oblékla do bílých plášťů a čepiček. Jelikož mám krapet více vlasů, dalo mi dost práce je do sýrařské čepičky nacpat a vypadala jsem tedy velice krásně, když mi všude kolem hlavy vylézaly, čepice si neochvějně stála za svým, že jí nejvíce vyhovuje pozice alá Jan Žižka z Trocnova a usazovala se mi na hlavě v úhlu 45 stupňů přes obličej a levé oko:-) No, až budou fotky, pobavím se s Vámi:-))

V sobotu večer jsme se zase podívali společně na vybrané filmy se sýrařskou tématikou, vyslechli jsme si zajímavé povídání, které zasahovalo do všech oblastí, které zúčastněné zajímalo a Hanka vše doplňovala fotografiemi či videem.

V neděli jsme dodělali oba druhy sýrů. Následovala výroba jogurtu, kefíru a másla, které se po stlučení namačkalo a vykleplo z krásné, vyřezávané formy. Všechny výbrobky jsme pak společnými silami naporcovali, rozlili do lahví či profesionálně zabalili na Hančině vakuové baličce a zabalili do zavazadel na cestu domů.

I když jsem již déle majitelem publikace Domácí zpracování mléka, nedá se to se zkušeností "na vlastní oči" vůbec srovnat a po absolvování kurzu si na všechny výrobky troufnu i doma.

Co dodat na závěr? Kurz vřele doporučuji, byl atmosférou i zážitky výborný, stejně jako domů přivezené výrobky, jež se díky mému manželovi "Jen trochu ochutnám, copak jsi tam vyrobila..." nedožily dalšího rána:-))

O tom kdo je Hanka Maturová se dozvíte zde, ani nemusíte číst, stačí se dívat